Kolik sněhu unese střecha pergoly?
Rozhoduje typ sněhu, konstrukce i lokalita
Zatížení sněhem je nedílnou součástí projektování všech staveb. Pro každý projekt je důležité zohlednit také zatížení větrem (sání a tlak), váhu a nosnost konstrukčních prvků, vlastní krytiny, doplňků atd.
Z pohledu výběru krytiny je důležité si uvědomit, že krytina většinou neplní funkci konstrukčního prvku, ale je součástí nosné konstrukce, kterou také zatěžuje.
Proto musí být každá konstrukce náležitě dimenzována s ohledem na tyto skutečnosti, bez ohledu na typ krytiny.
Jak se stanovuje zatížení a rozteč podpěr?
Postup je následující:
- Projektant navrhne konstrukci objektu dle zavedených pravidel s ohledem na výše uvedené skutečnosti.
- Tabulka sněhových oblastí, kterou používá i projektant/statik při návrhu objektu, určí, jaké zatížení musíme pro danou sněhovou oblast uvažovat při návrhu podpěr.
- Na základě tabulky dovoleného zatížení pro každou konkrétní krytinu poté můžeme nastavit rozteč příčného laťování.
Ano, používáme tabulky dvě.
Pro dovolené zatížení konkrétní krytiny tedy není až tak důležité, jak silná je vlastní krytina, ale jak správně nastavíme laťování (podpěry) dle doporučení výrobce.
Test únosnosti polykarbonátové krytiny DECOPOL GLAZE.
Proč se nosnost střechy neudává jen v centimetrech sněhu?
10 cm sněhu nemusí vždy znamenat stejné zatížení. Výška sněhové vrstvy sama o sobě nestačí – rozhodující je především její hmotnost na metr čtvereční.
Čerstvý prašan, ulehlý, starý nebo mokrý sníh mají rozdílnou objemovou hmotnost. Mokrý sníh může mít přibližně čtyřnásobnou objemovou hmotnost oproti čerstvému sněhu. Orientační tabulky uvádějí kolem 100 kg/m³ u čerstvého sněhu a přibližně 400 kg/m³ u mokrého sněhu.
O bezpečnosti střechy proto nerozhoduje pouze krytina a výška sněhu, ale celá konstrukce pergoly.
Je mokrý sníh skutečně těžší?
Stejná výška mokrého sněhu váží výrazně více než stejná výška čerstvého sněhu.
Samotným táním nebo zmrznutím ale voda automaticky „nepřibere". Zatížení roste především tehdy, když sníh nasákne déšť, přibude další sněžení nebo se sníh navěje na jedno místo.
Jak je to se zatížením ledem?
Zmrznutím stejného množství vody se její celková hmotnost zásadně nezvýší. Problémem je především další přibývající voda, mrznoucí déšť a opakované tání a zamrzání.
Led může ucpat žlaby a odtoky a zatížení se může soustředit u okraje střechy, žlabu nebo v prohlubni. Padající nebo sjíždějící kusy ledu navíc mohou krytinu zatížit nárazově.
Pro speciální posuzování námrazy na konstrukcích existuje norma ISO 12494. Běžný návrh střešní konstrukce pergoly se však primárně posuzuje podle zatížení sněhem a podle konkrétní konstrukce.
Záleží na tom, kde pergola stojí?
Ano. Zatížení se neurčuje podle toho, kolik sněhu napadlo minulou zimu. Pro návrh se používá charakteristická hodnota zatížení sněhem pro konkrétní lokalitu podle sněhové mapy a národní přílohy k Eurokódu. Mapa ČR pracuje se sněhovými oblastmi I až VIII.
To znamená, že zákazník může použít stejný materiál na pergolu v Praze, v Krkonoších nebo například na Moravě. Rozdíl bude především v návrhu konstrukce a rozmístění podpěr.
Nevíte, do které sněhové oblasti vaše stavba spadá? Ověřte si ji podle konkrétní lokality v interaktivní mapě sněhových oblastí.
Je mapa aktuální s ohledem na změnu klimatu?
Stav k září 2026
Pro současné české národní hodnoty je stále relevantní ČSN EN 1991-1-3 NA ed. A, vydaná v lednu 2017. Její platnost má skončit 31. března 2028.
„Aktuálně se zatížení v České republice stanovuje podle platné české národní přílohy. Nová generace Eurokódů bude postupně účinná od roku 2027 a přechodné období skončí v březnu 2028."
Lze zvýšit odolnost střechy proti sněhu i bez výměny krytiny?
Ano. Odolnost střechy ovlivňuje nejen samotná krytina, ale především návrh celé konstrukce. Pomoci může zejména:
- zmenšení rozteče latí nebo krokví,
- použití vhodnějšího profilu či silnější desky,
- správný sklon střechy,
- dostatečně dimenzovaná nosná konstrukce,
- správné množství a rozmístění kotevních prvků,
- správné přesahy desek,
- zabránění sesuvu sněhu z vyšší střechy přímo na pergolu,
- pravidelně průchodné žlaby a odvodnění.
Co když na pergolu sjíždí sníh ze střechy domu?
Velké riziko představuje sjíždějící sníh a také pád sněhu nebo ledu z výše položené střechy. Takové zatížení může být výrazně rizikovější než sníh, který na pergolu postupně napadne, protože se jednotlivá zatížení sčítají.
Stejně tak je nutné počítat se sněhovými kapsami, které mohou vznikat u stěn, atik a v místech výškových rozdílů střech.
Obecně se nedoporučuje, aby na níže položenou střechu padal nebo sjížděl sníh či led z vyšší úrovně, pokud s tím výslovně nepočítá výrobce krytiny a statický návrh konstrukce. Padající sníh nebo led totiž může střechu zatížit výrazně více než stejná hmotnost, která na ní pouze leží. Proto je důležité zabránit nekontrolovanému sesuvu sněhu a ledu.
Autor článku: Libor Janů
Produktový manažer sklolaminátových a polykarbonátových krytin ve společnosti PAMA, a.s. V oboru působí řadu let a specializuje se na nákup, prodej a technické vlastnosti těchto materiálů. Pravidelně komunikuje se zahraničními výrobci a dodavateli a své dlouholeté zkušenosti využívá při doporučování vhodných řešení pro konkrétní realizace.